Připravit se potřebujete spolu – a dřív, než žádost podáte
Žádáte o příspěvek pro svého blízkého? Připravte se na to spolu
Vy víte, jak to doma opravdu chodí. Jenže úřad se nezeptá vás – zeptá se vašeho
blízkého. A ten před cizí návštěvou zpravidla řekne, že to zvládá. Připravit se
přitom potřebujete dřív, než žádost vůbec podáte. Proto jsem udělala
dvě pomůcky, se kterými si to projdete spolu, doma a v klidu.
U osamělého člověka je zanedbaná péče vidět hned ve dveřích. V pečující rodině
je všechno uklizené, navařené a váš blízký je učesaný a oblečený –
tu neviditelnou práci úředník nevidí. Nevidí, že jste kvůli
tomu vstávali v noci, že jste ho oblékali vy a že jídlo, které má na stole,
by si sám nepřipravil.
K tomu se přidává ještě jedna věc: senior se před cizí návštěvou mobilizuje. Chce se
ukázat v dobrém světle, nechce si stěžovat a často ani sám nevnímá, kolik toho
za něj děláte. Na otázku „zvládnete se sám obléknout?" odpoví, že ano – a myslí
to upřímně.
Tohle je ten paradox, o kterém se nemluví: čím lépe pečujete,
tím hůř je vaše péče vidět. A posuzuje se přesně to, co je vidět
a co je zapsané.
Příprava nezačíná u šetření, ale před podáním žádosti
Většina lidí žádost podá a teprve potom začne řešit, co bude potřeba. Jenže
podáním žádosti se rozběhnou lhůty. Institut posuzování
zdravotního stavu si vyžádá podklady a posoudí to, co je k dispozici v tu
chvíli – ne to, co byste doložili za tři měsíce.
Sociální šetření je až jeden z kroků uprostřed. Než k němu dojde, mají už být
hotové aktuální lékařské zprávy a vy máte mít sepsané, co váš blízký doma nezvládá.
Objednací lhůty ke specialistům se přitom počítají na měsíce.
Jak probíhá sociální šetření a proč byste u něho měli být?
Sociální pracovnice se ptá na základní životní potřeby. To zní
obecně, ale v praxi se za tím skrývá 54 konkrétních podoblastí – od toho, jestli
si váš blízký zvládne uvařit teplé jídlo, přes orientaci v čase, až po to, jestli si
sám dokáže vzít léky.
Jako pečující u šetření být můžete a máte. Nejde
o to odpovídat za svého blízkého – to by bylo kontraproduktivní. Jde o to
doplnit, co on sám nezmíní: jak často se to opakuje, co se stane, když u toho
nejste, a kolik času vám denně zabere pomoc, kterou on nepovažuje za pomoc.
Když si to projdete předem spolu, nejde o to naučit se, co říct.
Jde o to vůbec si uvědomit, na co se bude ptát –
a mít čas si vzpomenout.
Ne každá situace je stejná
Pečujete o člověka se zachovaným myšlením?
Tělo už nezvládá, hlava slouží. Váš blízký si dokáže svůj stav uvědomit a popsat,
hlavní překážka je v tom, že nechce být na obtíž. Zvykl si na svá omezení,
nepovažuje je za nemoc a před cizím člověkem je bagatelizuje.
Rozhoduje se tu o tom, jak doložit, co všechno obstará jen s pomocí
a jak dlouho mu to trvá – protože „zvládne“ a „zvládne bezpečně
a v rozumném čase“ jsou dvě různé věci. Vaším úkolem je doplnit to, co on sám
nezmíní: jak často se to opakuje a kolik času vám denně zabere pomoc, kterou on
za pomoc nepovažuje.
Pečujete o člověka s poruchou paměti nebo úsudku?
Demence, Alzheimerova choroba, stav po mozkové příhodě. Tady je situace jiná
v něčem podstatném: váš blízký svůj stav často nedokáže posoudit. Neskrývá ho
záměrně – opravdu si myslí, že vše zvládá, a chybějící vzpomínky si bezděčně
doplní. Před úřední návštěvou se navíc na chvíli mobilizuje, takže může působit mnohem
soběstačněji, než ve skutečnosti je.
Nejvíc tu proto záleží na tom, kolik informací se ve spisu shromáždí,
aby posudkový pracovník viděl celou situaci – ne jen jedno dopoledne, kdy se
váš blízký snažil.
Co dělat v řízení jinak, když žádáte za člověka
s kognitivním postižením? Rozdílů je víc, než by člověk čekal –
a týkají se nejen toho, co u šetření zaznít má, ale i toho, kdo za vašeho
blízkého vůbec může jednat. Právě u těchto diagnóz se řízení láme nejčastěji.
Detailně více v interaktivní pomůcce k příspěvku
na péči →
Bez kvalitních lékařských zpráv žádost ani nepodávejte
Zajistit zprávy bývá úkol pro pečujícího – objednat termín, dojet tam, vysvětlit
lékaři, k čemu zpráva slouží. Vyplatí se to udělat dřív než podat žádost.
Na příští kontrole řekněte lékaři, že teď potřebujete aktuální zprávu.
Když jdete ke specialistovi, předem mu sdělte, že zpráva bude podkladem pro řízení
o příspěvku na péči (nebo o průkaz TP). V ideálním případě by v ní
neměly být staré výsledky, které lékaři často jen překopírují.
Zprávy si doložte i sami. Všechny posílejte v kopii
praktickému lékaři, ale zároveň je v řízení Institutu posuzování zdravotního stavu
doložte sami – nevíte jistě, zda lékař pošle úřadu skutečně všechny.
Tímhle máte zajištěnou jednu polovinu podkladů. Zbývá ta těžší:
popsat, co váš blízký nezvládá – a to u všech
54 podoblastí, na které se bude ptát sociální pracovnice. Právě k tomu jsem udělala
interaktivní pomůcku k příspěvku na péči.
Stejná diagnóza, stejné potíže, jiný výsledek
Říká se, že při posuzování záleží na tom, co senior zvládne a co už ne. Ve skutečnosti
záleží především na tom, co lékaři zapíší do svých zpráv
a co zazní u šetření. Co v podkladech není, to posudkový pracovník může
zpochybnit a neuznat.
Představte si dva seniory, paní Marii a pana Antonína.
Mají stejnou diagnózu, stejné potíže i stejnou potřebu pomoci. Výše jejich
příspěvku na péči se přesto může lišit o 13 500 Kč. Proč?
Paní Marie (úspěšný postup)
Situace:
Syn si předem zjistil, jak celé řízení probíhá, a seznámil se s popisem
životních potřeb, aby dokázal maminčin stav přesně popsat. (Přesně tohle za vás
udělá pomůcka k příspěvku na péči.)
S maminkou navštívil specialisty a požádal je o aktuální zprávu.
Ta obsahovala detailní popis situací, kdy maminka potřebuje pomoc – nezaměřila se
jen na diagnózu, ale na konkrétní každodenní činnosti, které už nezvládá.
Syn pomohl mamince o příspěvek požádat. Maminka jej zároveň zplnomocnila,
aby ji mohl v řízení zastupovat.
Do spisu uvedl své telefonní číslo.
Zřídil mamince datovou schránku a žádost poslal jejím prostřednictvím.
Díky tomu se mohl zúčastnit sociálního šetření a doplnit vše, co maminka
ze studu nebo kvůli zapomnětlivosti sama neřekla.
Výsledek:
Přiznán 3. stupeň závislosti
Co to znamená:
Rodina získala dost prostředků na to, aby zajistila péči doma – může uhradit
pečovatelku, kompenzační pomůcky, případně může někdo z blízkých snížit úvazek
a pečovat osobně.
Riziko, že bude nutné maminku umístit do domova pro seniory, výrazně kleslo.
Kdyby to v budoucnu bylo potřeba, se 3. stupněm má rodina daleko vyšší šanci
na její včasné umístění.
Pan Antonín (chybný postup)
Situace:
Otec odmítal chodit k lékaři. Dcera to nechtěla řešit „za jeho zády“.
Žádost podali společně, ale dcera nemá plnou moc k zastupování.
Sociální šetření proběhlo v době, kdy byla dcera v práci. Dozvěděla se
o něm až dodatečně, protože pracovnice mluvila pouze s otcem. Ten tvrdil,
že vše zvládá sám, ačkoliv už dlouho potřebuje pomoc.
Nové vyšetření u specialisty nakonec proběhlo, ale zpráva byla dlouhá
a obsahovala mnoho informací jen překopírovaných z minulých nálezů.
Lékař nepopsal potíže v praktickém životě.
Ačkoliv je stav neléčitelný, lékař to neuvedl – naopak popsal mírné zlepšení
v jiné oblasti.
Aktuální zprávu už nebylo možné do řízení zahrnout, protože uplynula lhůta
pro doložení podkladů.
Výsledek:
Přiznán pouze 1. stupeň závislosti
Co to znamená:
Z příspěvku 1 300 Kč zaplatíte přibližně jen 9 hodin pečovatelské
služby za měsíc. To je velmi málo.
Pokud bude v budoucnu nutné tatínka umístit do trvalého zařízení,
s 1. stupněm to bude podstatně těžší.
Odvolání je možné, ale řízení se
prodlouží minimálně o dalších 6 měsíců.
Dvě pomůcky, se kterými si to projdete spolu
Interaktivní formulář
Průkaz OZP a příspěvek na mobilituZdarma
vysvětlí rozdíl mezi průkazy TP, ZTP a ZTP/P a co který
z nich přináší
umožní vám hledat v zákonných kritériích podle diagnózy
nebo potíží vašeho blízkého
ukáže, na který stupeň průkazu může mít nárok
vysvětlí, jak požádat o průkaz i o příspěvek na mobilitu
Okruh 1 · Horní a dolní končetinyHledání v zákonných kritériíchpříloha č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb.
TP1. c)podstatné omezení funkce dolní končetiny
ZTP2. c)funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce
ZTP/P3. l)střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ nižší než 50
Podle zaškrtnutých kritérií vám vychází
ZTP – těžké funkční postižení pohyblivosti a orientace
U každé oblasti postižení vidíte doslovné znění kritéria i to,
kterému stupni odpovídá.
K čemu vám to bude: zjistíte, jestli má žádost
šanci – a můžete to přímo zkonzultovat s odborným lékařem svého blízkého.
U průkazu se neprovádí sociální šetření, takže je to jednodušší řízení než
u příspěvku na péči. O to důležitější ale je, co ve zprávách stojí.
Neposuzuje se totiž jen diagnóza, ale její funkční dopad –
stupně průkazu se ostatně jmenují středně těžké, těžké a zvlášť těžké
funkční postižení pohyblivosti a orientace. Ze zpráv proto musí být poznat
nejen co vašemu blízkému je, ale i co kvůli tomu nezvládne.
provede vás všemi 54 podoblastmi deseti základních životních
potřeb
u každé ukáže definici ze zákona a co přesně se
posuzuje – abyste věděli, na co odpovídáte
zaznamená, z jakého zdravotního důvodu danou činnost váš blízký
nezvládá a v čem konkrétně je problém
spočítá, kolik životních potřeb podle vašich odpovědí nezvládá
vygeneruje tabulku, se kterou projdete celým řízením – vezmete
si ji k šetření, dáte ji lékaři a vrátíte se k ní, až budete číst posudek
součástí je konzultace se mnou v délce 45 minut, na které
spolu projdeme vaši konkrétní situaci (další konzultace je možné domluvit
individuálně)
praktický check-list, než žádost podáte – kontrolní seznam, na kterém
si ověříte, že vám nic nechybí
F32 · F. Tělesná hygienaProvádět celkovou hygienupodoblast 32 z 54
Co se posuzuje u této podoblasti
Je schopen/schopna se sprchovat nebo koupat – hygiena celého těla?
Bezpečně vstoupit do sprchy nebo vany a vystoupit z ní?
Mytí a sušení vlasů bez pomoci a vedení?
Jak tuto činnost zvládám?
ZvládámS dohledemS dopomocíNezvládám
Jaký je zdravotní důvod, proč tuto činnost nezvládáte?
Po CMP má oslabenou levou stranu, ve sprše se neudrží ve stoje.
Do vany nevleze vůbec. Mytí zad a nohou nezvládá.
Výstup, který si vytisknete nebo pošlete lékaři. Právě tohle je to,
co u šetření budete mít po ruce.
K čemu vám to bude: projdete si ty otázky se svým blízkým
v klidu a beze svědků, takže se dozvíte i věci, které
by cizímu člověku nikdy neřekl. A tabulka vám pak poslouží
po celou dobu řízení, ne jen u sociálního šetření.
Může to vypadat jako hodně práce jen kvůli jednomu sociálnímu šetření. Ve skutečnosti vás
bude tabulka provázet od podání žádosti až po rozhodnutí.
U sociálního šetření nebudete na místě lovit z paměti, jak
často a s čím váš blízký potřebuje pomoc. Budete to mít sepsané –
a on sám si díky tomu vzpomene na situace, které by jinak zamluvil.
U lékaře budete umět říct, co konkrétně potřebujete mít ve zprávě.
Ne „napište nám to na příspěvek", ale „potřebuji, aby ve zprávě bylo, že se sám
neobleče a proč".
Při nahlédnutí do spisu poznáte, jestli se posudek zakládá na všech
doložených zprávách, nebo se rozchází se skutečností. Díky tabulce si vše připomenete,
protože, věřte mi, po několika měsících si jinak už nevzpomenete, co všechno se
při sociálním šetření říkalo.
Při podání námitky už nebudete psát obecné „nesouhlasím". Půjdete
po jednotlivých životních potřebách a u každé řeknete, proč je hodnocení chybné.
A právě na tom námitka stojí, nebo padá.
Posudkový pracovník vašeho blízkého totiž nikdy neuvidí. Rozhoduje podle toho, co je
ve spisu. Obě pomůcky míří přesně sem: aby to, co doma skutečně
prožíváte, skončilo na papíře.
Péče o osobu blízkou: co pro vás znamená přiznaný stupeň
Příspěvek na péči náleží nemocnému. Přiznaný stupeň závislosti ale rozhoduje
i o vás – o vašem důchodu, o tom, kdo za vás platí zdravotní
pojištění, a o tom, jaké zvýhodnění vám má umožnit zaměstnavatel, pokud
pečujete při zaměstnání.
Podpora pro pečující se zapíná až od druhého stupně, a to dává smysl: u lehké
závislosti nikdo z rodiny z práce odcházet nemusí.
Problém nastane, když je stav podhodnocený. Pečujete
fakticky na plný úvazek, kvůli tomu jste omezili práci – ale na papíře máte první
stupeň. Pak nesete celou zátěž a z podpory pro pečující nemáte nic.
O co v takové situaci přicházíte
Zdravotní pojištění. Od druhého stupně za vás platí stát. Když jste
kvůli péči přestali pracovat a přiznaný máte jen první stupeň, platíte si ho
sami – 3 024 Kč měsíčně.
Roky do důchodu. Doba péče se do důchodu počítá od druhého stupně výš.
Roky odpečované s podhodnoceným posudkem vám v důchodu prostě budou chybět.
Nárok vůči zaměstnavateli. Od druhého stupně máte právo na kratší
úvazek i práci z domova a zaměstnavatel musí vyhovět, nebo to písemně
zdůvodnit. Zato s prvním stupněm jste odkázaní na jeho dobrou vůli.
Rozdíl mezi prvním a druhým stupněm proto pro rodinu není jen 4 100 Kč
(rozdíl ve výši příspěvku), ale 7 124 Kč –
a k tomu celý systém podpory, který se buď zapne, nebo ne.