Součást Interaktivního průvodce
Co říct, když vás praktický lékař pozve a dokládá váš stav Institutu
Tiskopis je pro obě řízení stejný, ale posuzuje se v nich něco jiného. Vyberte si větev a stránka se podle ní přizpůsobí.
Žádáte-li o obojí, lékař vyplní jen jeden tiskopis a zaškrtne v něm oba účely – projděte si pak obě větve.
Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) si vyžádá od ošetřujícího lékaře tiskopis Lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení. Vyplňuje ho lékař, ne vy – ale to, co v něm bude, můžete zásadně ovlivnit. Tahle stránka ukazuje, co formulář obsahuje, kde je jeho slabé místo a jak si připravit podklad, který lékaři přinesete.
V řízení o průkazu není sociální šetření. Nikdo za vámi nepřijde domů, posudkový lékař vás nikdy neuvidí a rozhoduje se výhradně z papírů ve spisu. Zpráva od praktického lékaře je přitom to hlavní, co v tom spisu je.
Domluvte se proto s lékařem předem, že u vyplňování budete osobně. Zavolejte do ordinace, řekněte, že vám (nebo vašemu blízkému) přišla z IPZS žádanka k průkazu OZP, a požádejte o termín, kdy na to bude lékař mít čas. Není to nic neobvyklého a lékaři to obvykle vyhovuje – ušetří mu to vymýšlení, co do volných polí napsat.
Běžná návštěva „mezi dveřmi“ na tohle nestačí. Formulář se vyplňuje jednou a opravit ho později nejde – zbývá pak už jen námitka proti hotovému posudku.
Formulář má tři popisné části: psychický stav, somatický nález a pohybový a nosný systém. Ty popisují, co lékař vidí v ordinaci a co je v dokumentaci – diagnózy, rozsahy pohybu, hodnoty.
Jenže stupeň závislosti se nerozhoduje podle diagnóz, ale podle toho, kolik z deseti základních životních potřeb člověk nezvládá. A jediné místo v celém formuláři, kde se tenhle funkční dopad na běžný den může objevit, je bod 4 – Shrnutí funkčního postižení zdravotního stavu.
Je to jedno volné textové pole. Když ho lékař odbude jednou větou, posudkový pracovník nemá z čeho vyjít. Proto mu přineste podklad, ze kterého ho může napsat.
Formulář má tři popisné části: psychický stav, somatický nález a pohybový a nosný systém. Ty popisují, co lékař vidí v ordinaci a co je v dokumentaci – diagnózy, rozsahy pohybu, hodnoty.
Jenže o průkazu se nerozhoduje podle diagnóz, ale podle toho, jestli je podstatně omezena schopnost pohyblivosti nebo orientace – a to natolik, že to odpovídá některému bodu přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb. Jediné místo v celém formuláři, kde se tenhle funkční dopad na běžný den může objevit, je bod 4 – Shrnutí funkčního postižení zdravotního stavu.
Je to jedno volné textové pole. Když ho lékař odbude jednou větou, posudkový lékař nemá z čeho vyjít. Proto mu přineste podklad, ze kterého ho může napsat – nejlépe rovnou se zněním bodů vyhlášky, které splňujete.
Zdravotní výkon je lékaři proplacen jen na základě předchozí objednávky (standardizované žádanky), kterou vystavil IPZS. Bez ní lékař formulář vyplňovat nemusí – počkejte, až žádanka dorazí, nebo se v ordinaci zeptejte, jestli už ji mají.
Pokud běží víc řízení najednou (třeba příspěvek na péči i průkaz OZP), vyplňuje se jen jeden tiskopis – zaškrtne se v něm víc účelů.
Průchod tiskopisem tak, jak ho lékař vyplňuje. U každé části je zeleně to, co si u ní pohlídat.
Okres pracoviště IPZS, kam se tiskopis zasílá, a druh vyšetření.
Sada zaškrtávacích polí. Pro příspěvek na péči je rozhodující jediné.
Sada zaškrtávacích polí. Pro průkaz OZP je rozhodující jediné.
Příjmení, jméno, rodné číslo, datum narození. Pole „Zákonný zástupce posuzovaného, omezení svéprávnosti“. Bydliště a adresa pro doručování pošty.
Osobní anamnéza, nynější onemocnění, závažné subjektivní potíže, u dítěte psychomotorický vývoj, současná léčba.
Váha, výška, TK/P a stav výživy.
Tohle je tady to nejdůležitější. Nemusí se neorientovat celý den – stačí, že se to opakovaně stává, a patří tam NE, ne „občas ano“. Že se ráno nebo v ordinaci na chvíli zorientuje, na tom nic nemění.
Typické situace, které se snadno přejdou: po zdřímnutí se probouzí zmatený, večer nepozná vlastní byt, ptá se opakovaně na tentýž den. Řekněte to lékaři výslovně – v ordinaci se člověk často na pár minut „srovná“ a lékař pak zaškrtne ANO.
U kognitivních potíží raději předejte lékaři svůj napsaný popis. Je to ohleduplnější k nemocnému, než ho před lékařem zkoušet – a lékař má rovnou po ruce, co potřebuje.
Volný popis se zaměřením na patologii, poruchy fyzického stavu, funkce jednotlivých systémů a orgánů, zraku, sluchu, včetně kontinence moče a stolice.
Pět podčástí: tři volná textová pole a dvě sady přepínačů. Ve formuláři vypadají takhle:
Jedno volné textové pole. Tohle je to nejdůležitější v celém formuláři. Je to jediné místo, kde se dá popsat, jak zdravotní stav dopadá na běžný den – tedy přesně to, podle čeho se rozhoduje stupeň závislosti.
Volné pole se souhrnem diagnóz.
Název poskytovatele zdravotních služeb, jméno a titul lékaře, telefon, e-mail, adresa, místo a datum vyplnění a prohlášení, že údaje jsou úplné a pravdivé.
Součástí formuláře jsou i elektronické přílohy: DOC/DOCX, JPG, PDF, RTF, TXT a XLS/XLSX, jeden soubor nejvýš 2 MB, celkem nejvýš 4 MB.
Praktický lékař vyplňuje formulář za celý zdravotní stav – ale posoudit může jen to, co spadá do jeho odbornosti. Co léčí neurolog, psychiatr, ortoped, onkolog nebo oční lékař, musí doložit jejich nálezy – vlastním odhadem je nahradit nemůže.
Ředitelka odboru lékařské posudkové služby ČSSZ k tomu dodává: „Nejhorší pak je, pokud se ošetřující lékař vyjadřuje mimo svou odbornost a doporučuje něco, co uznat nelze.“
Takové vyjádření posudku nepomůže – naopak může oslabit důvěryhodnost celé zprávy. Praktický lékař má nálezy specialistů shrnout a odkázat se na ně v textu, ne je nahrazovat vlastním odhadem.
Co s tím můžete udělat vy: ke každé oblasti obtíží si obstarejte nález od toho, kdo ji léčí, a přineste ho k vyplňování formuláře. Co se kvůli limitu 4 MB do příloh nevejde, doložte Institutu sami – viz níže.
MUDr. Jana Venclová, ředitelka odboru LPS ČSSZ · mskruh.cz, 9. 9. 2026
Vyplňte, co váš blízký (nebo vy) nezvládá a z jakého zdravotního důvodu. Text se ukládá ve vašem prohlížeči, dá se zkopírovat do schránky nebo vytisknout a přinést lékaři.
1. Vždy uveďte zdravotní důvod. Ne „neobleče se“, ale „neobleče se, protože nezvedne paže nad ramena a neudrží úchop“. Bez zdravotního důvodu je to pro posudkového pracovníka nepoužitelné.
2. Stačí jedna podoblast. Ze zákona stačí nezvládat jedinou podoblast, aby byla celá základní životní potřeba považována za nezvládnutou. Nemusíte tedy nezvládat všechno – popište to jedno konkrétní.
Nezvládnutí neznamená, že to občas dělá potíže. Znamená, že člověk trvale a pravidelně potřebuje pomoc, dohled nebo péči druhé osoby. Zákon rozlišuje tři formy – a všechny tři znamenají, že potřeba není zvládnuta samostatně:
Osoba potřebu zvládne pouze za přítomnosti jiné osoby, která ji vede, motivuje a kontroluje. Pečující nemusí být přítomná po celou dobu – stačí v určité fázi nebo na konci. Jde o pasivní podporu při částečně zachovaných schopnostech.
Jiná osoba provádí konkrétní činnosti podle každodenní objektivní potřeby. Klient si aktivně řídí rozsah, frekvenci a dobu pomoci. Jde o aktivní podporu při částečně zachovaných schopnostech.
Jiná osoba nebo poskytovatel sociálních služeb přebírá potřebu v plném rozsahu, protože osoba ji pro absenci svých schopností nezvládá. Péče je vyšším stupněm pomoci.
Posuzuje se, zda je člověk schopen potřebu rozpoznat, provést a zkontrolovat. Nezvládnutí tedy může mít tři podoby, a stojí za to říct, o kterou jde:
vstávání a usedání · stoj · zaujímat a měnit polohy · pohyb chůzí v bytě a terénu (200 m) · otevírání a zavírání dveří · chůze po schodech · nastupování a vystupování z dopravních prostředků
poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem · mít přiměřené duševní kompetence · orientovat se osobou, časem a místem · orientovat se v přirozeném sociálním prostředí · orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně reagovat
Stačí, když jedno z toho dlouhodobě nefunguje, a orientace je narušená. Nehodnotí se nejlepší chvíle dne, ale běžný stav.
vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí · chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv · vytvářet rukou psanou krátkou zprávu · porozumět základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům · používat běžné komunikační prostředky
vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny · nalít nápoj · rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji · najíst se a napít · dodržovat stanovený dietní režim · konzumovat stravu v obvyklém denním režimu · přemístit nápoj a stravu na místo konzumace
vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem · rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit · oblékat se a obouvat se · svlékat se a zouvat se · manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem
použít hygienické zařízení · dodržovat tělesnou hygienu, mýt a osušovat části těla · provádět celkovou hygienu · česat se, provádět ústní hygienu, holit se
včas používat WC · zaujmout vhodnou polohu · vyprázdnit se · provést očistu · používat hygienické pomůcky
dodržovat stanovený léčebný režim · provádět léčebné postupy a používat léky nebo pomůcky · rozpoznat zdravotní problém a přivolat pomoc
navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami · plánovat a uspořádat osobní aktivity · styk se společenským prostředím · stanovit si a dodržet denní program · vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí
nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti · manipulovat s předměty denní potřeby · obstarat si běžný nákup · ovládat běžné domácí spotřebiče · uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj · vykonávat běžné domácí práce · obsluhovat topení · udržovat pořádek
Tahle stránka pracuje s deseti potřebami. Pokud potřebujete projít všech 54 podoblastí i s doslovným zněním ze zákona a z metodik, použijte Interaktivní pomůcku – vznikne z ní tabulka, kterou využijete u lékaře i u sociálního šetření.
U průkazu se nehodnotí deset základních životních potřeb. Posuzuje se, jestli je podstatně omezena schopnost pohyblivosti nebo orientace – a to podle vyjmenovaných bodů přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb.
Jsou to jediné dvě oblasti, které se u průkazu posuzují – a u obou se hodnotí jen těžká nebo úplná ztráta funkce. Běžné potíže, zhoršení s věkem ani samotná diagnóza nestačí.
Čím přesně se tíže postižení měří, je u každé diagnózy jinak – znění najdete v seznamu zákonných kritérií.
Deset životních potřeb (mobilita, orientace, komunikace, stravování…) se posuzuje jen u příspěvku na péči. U průkazu nehrají roli – i když se dvě z nich jmenují skoro stejně. Popisujete-li pro lékaře stav kvůli průkazu, držte se pohyblivosti a orientace ve významu výše a znění vyhlášky č. 388/2011 Sb. Žádáte-li o obojí, vyplňte oba podklady zvlášť – přepnete se nahoře v rozcestníku.
Tohle rozhoduje stejně jako samotná tíže postižení, a přitom se na to v popisu nejčastěji zapomíná:
Míra pomoci se tu popisuje jinak než u příspěvku na péči. Nerozlišuje se dohled, pomoc a péče, ale to, bez čeho se člověk neobejde, aby se vůbec pohnul nebo zorientoval:
Jak přesně se tyhle hranice popisují u jednotlivých diagnóz, najdete ve znění vyhlášky: seznam zákonných kritérií · srovnání všech tří stupňů vedle sebe.
1. Vždy uveďte zdravotní důvod. Ne „ujde jen kousek“, ale „ujde 50 metrů a musí se zastavit kvůli dušnosti při srdečním selhání“. Bez zdravotního důvodu je to pro posudkového lékaře nepoužitelné.
2. Stačí jediný splněný bod. Přiznává se ten stupeň průkazu, do kterého spadá nejzávažnější splněné kritérium. Nemusíte tedy splňovat víc bodů – popište pořádně ten jeden, který na vás sedí.
Teprve pak má smysl psát podklad pro lékaře. V průvodci k průkazu OZP je celá příloha č. 4 rozepsaná do zaškrtávacího seznamu – ke každému bodu si můžete připsat poznámku a výsledek si stáhnout nebo vytisknout.
Znění bodů vyhlášky je to nejcennější, co můžete lékaři přinést. Posudkový lékař rozhoduje přesně podle nich – a praktický lékař je obvykle nezná zpaměti.
Vedle vytištěných kritérií se hodí stručný popis běžného dne. Vyplňte, co jde a co nejde a z jakého zdravotního důvodu. Text se ukládá ve vašem prohlížeči, dá se zkopírovat do schránky nebo vytisknout.
dosah chůze v metrech · pomůcka (hůl, berle, chodítko, vozík) · chůze po schodech · chůze v terénu a po nerovném povrchu · co se stane, když to přežene · pády
duševní orientace (místem, časem, osobou) · komunikace a orientace venku · sluch · zrak · bezpečnost v neznámém prostředí
vypište body z přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., které jste si zaškrtli v průvodci OZP – i s tím, čím je doložíte
nálezy od specialistů, které existují · co lékař přiloží · co musíme poslat na IPZS sami
Pak se posuzuje ještě druhá sada kritérií – deset základních životních potřeb. Přepněte si nahoře větev na příspěvek na péči, vyplňte i ten podklad a vezměte lékaři obojí. Tiskopis vyplní jen jeden, ale zaškrtne v něm oba účely.
Praktický lékař připojuje přílohy podle svého uvážení a je limitován 4 MB celkem. Nemá povinnost poslat kompletní dokumentaci a často pošle jen to, co má rychle po ruce – typicky vlastní kartu, ne nálezy od neurologa, psychiatra, ortopeda nebo z hospitalizace.
Posudkový pracovník pak hodnotí z neúplného spisu. A to je jeden z nejčastějších důvodů, proč vyjde nižší stupeň, než odpovídá skutečnosti.
V kroku 5 – Výzva k doložení lékařských zpráv vás Institut vyzve, abyste zprávy doplnili sami. Tuhle příležitost nepropásněte. Pošlete na IPZS všechny vhodné zprávy – zvlášť ty, které dokládají funkční dopad, ne jen diagnózu.
Nečekejte ale nutně na výzvu: zprávy můžete doložit kdykoli v průběhu řízení, až do vydání rozhodnutí.
Kdy je tedy shánět? Mít je po ruce od začátku se vyplatí – ne proto, abyste je hned posílali, ale abyste věděli, s čím do řízení vstupujete. Když si zprávy přečtete předem, poznáte, co je doložené a co chybí, a můžete chybějící vyšetření včas doplnit. Odeslat je ale potřebujete až ve chvíli, kdy je dokládáte Institutu – tedy typicky v kroku 5.
→ Krok 5 v přehledu řízení · Jak se připravit na sociální šetření
Ve 4. kroku – Výzva k doložení lékařských zpráv vás Institut vyzve, abyste zprávy doplnili sami. Tuhle příležitost nepropásněte. Pošlete na IPZS všechny vhodné zprávy – zvlášť ty, které dokládají funkční dopad na chůzi nebo orientaci, ne jen diagnózu.
Nečekejte ale nutně na výzvu: zprávy můžete doložit kdykoli v průběhu řízení, až do vydání rozhodnutí.
Kdy je tedy shánět? Mít je po ruce od začátku se vyplatí – ne proto, abyste je hned posílali, ale abyste věděli, s čím do řízení vstupujete. Když si zprávy přečtete předem, poznáte, co je doložené a co chybí, a můžete chybějící vyšetření včas doplnit. U průkazu to platí dvojnásob: sociální šetření tu žádné není, takže co není ve spisu, jako by neexistovalo.
→ Řízení o průkazu krok za krokem · Lhůty a prominutí zmeškání
Zeptejte se přímo v ordinaci, které přílohy lékař k nálezu připojí. Když víte, co posílá on, víte i to, co musíte doplnit vy.
Odškrtnutí se ukládá ve vašem prohlížeči. Stránku si můžete vytisknout.
Zdroj popisu formuláře: tiskopis Lékařský nález pro posouzení zdravotního
stavu ve věcech sociálního zabezpečení (ČSSZ / IPZS, verze LNPSKCV v1.15) –
eportal.cssz.cz – tiskopis LNPSKCV.
Struktura a znění voleb odpovídají této verzi – novější verze se mohou lišit.
Formulář vyplňuje lékař, nikoli žadatel; tahle stránka slouží jako podklad pro přípravu.
Definice dohledu, pomoci a péče vycházejí z metodiky k posuzování
stupně závislosti, se kterou pracuje i Interaktivní pomůcka.
Vymezení základních životních potřeb je v příloze č. 1
vyhlášky č. 505/2006 Sb.
Zdravotní stavy, které zakládají nárok na průkaz, jsou vyjmenované v příloze č. 4
vyhlášky č. 388/2011 Sb.
Ve srozumitelné podobě, s vyhledáváním a vyhodnocením, s nimi pracuje
Interaktivní pomůcka k průkazu OZP.
Samotný nárok vymezuje § 34 zákona č. 329/2011 Sb.